Magnesium (hořčík) je minerál a významný iont, který tělo neumí samo vytvářet a musí jej získávat z potravy. Je jednou z nejdůležitějších živin, je nutným kofaktorem pro 700 až 800 systémů enzymatických reakcí.

Funkce magnesia

Magnesium udržuje normální hladinu krevního tlaku, sílu kostí (včetně zubů) a stabilní srdeční rytmus díky vlivu na správnou činnost svalové (svalový stah) a nervové (nervový přenos) soustavy. Působí ve formě iontu Mg²⁺. Další významnou funkcí magnesia je podíl na uvolňování energie z glukózy. Zde je podstatný komplex Mg-ATP, který je nutný pro organely buňky, jež produkují energii ve formě ATP (mitochondrie).

Správný poměr calcia a magnesia 2:1

Při užívání magnesia je nutné pamatovat na jeho významný vztah s calciem (vápníkem). Stejně jako není vhodné mít dost calcia a málo magnesia, nelze dosáhnout všech pozitivních vlivů magnesia bez přísunu calcia v dokonalém poměru.

Za standardní je považováno dávkování 2 díly calcia na každý 1 díl magnesia. Pokud užíváte mineralizovaný lázeňský pramen, je ideální mineralizace pramene právě 2:1. Tedy například 280 mg iontů calcia na 140 mg iontů magnesia na jeden litr u Rudolfova pramene.

Nelze říci, že poměr 1:1 nebo 1:2 ve prospěch magnesia je úplně špatně. K problémům může potenciálně docházet v případech, kdy poměr překročí hranici 3:1 ve prospěch calcia. Pak začne calcium s magnesiem fungovat jako antagonisté. V procesu vstřebávání se postaví proti sobě a jeden zabraňuje vstřebávání druhého. Dlouhodobě může tento negativní proces vyústit až v poškození zdraví kostí či srdce. Správnou souhru magesia a calcia je rovněž vhodné doplnit vitaminem D, který podporuje správné vstřebávání.

Spojení Mg²⁺ a Ca²⁺ iontů

Magnesiové ionty (kationty) patří mezi čtveřici elektrolytů, které nesou elektrický náboj a zprostředkovávají elektrické signály v těle. Jejích rovnováha je zásadní například pro kontrolu zdravého množství vody v těle, udržování konstantních hodnot krevního pH, správné svalové akce aj.

Tato směs elektrolytů ovládá buňky lidského těla díky udržování přirozeného napětí buněčné stěny, ionty calcia a natria působí vně, zatímco ionty magnesia a kalia se nacházejí především uvnitř buněk. Energie z Mg-ATP je mimo jiné používána i k udržení této iontové směsi, případně k její regulaci.

Magnesium je též klíčové pro správnou mineralizaci kostí calciem. Účastní se metabolismu calcia a podílí se tak na zabudovávání calcia do kosterních struktur pro výstavbu kostí, zubů a šlach. Zároveň je to magnesia, kdo v důsledku zajišťuje pevnost kostí. To platí i pro zdravý růst kostí u dětí, u nichž je potřeba zajistit, aby měly pro tyto účely nejen dostatek calcia, ale zejména magnesia.

Jak poznat nedostatek Mg²⁺ iontů?

Ač nejedna všeobecná poučka tvrdí, že pokud konzumujete pestrou stravu, nemusíte se nedostatku magnesia bát, nemusí to dnes platit stoprocentně. Velká část průmyslových potravin je totiž na magnesium (stejně jako na řadu jiných makro i mikroživin) relativně chudá. Organismus také ztrácí magnesium při pocení, onemocnění trávicího traktu či alkoholismu.

K příznakům nedostatku magnesia patří svalové křeče (zejména v končetinách), zvýšená nervozita (i deprese/úzkost), chronická hypertenze (zvýšený krevní tlak), nezdravé hladiny cholesterolu (nízký HDL cholesterol a vysoký LDL cholesterol) či poruchy vidění. Sekundárně pak z těchto příčin mohou vznikat kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2. typu nebo osteoporóza.

Dávkování magnesia

Oficiální doporučená denní dávka magnesia pro dospělého člověka, která vychází z legislativy, činí 375 mg denně. Po vypití 1,5 L lázeňského pramene získá tělo dalších 210 mg Mg2+ iontů, což spolu s příjmem v ostatních běžných potravinách snadno dosáhne doporučeného množství.

Těhotným a kojícím ženám je doporučována vyšší dávka až 450 mg denně, sportovci se zvýšenou fyzickou zátěží zase preferují až 500 mg.